Projektový týden věnovaný DOBROVOLNICTVÍ v nás vyvolal 3 zásadní otázky. 

Co TO vlastně je?

Nejsme na TO ještě moc malí?

Jak bychom mohli „DOBROVOLNIČIT“ my?

Odpovědi na ně jsme našli vzápětí.

Pomůžu s něčím, co zvládnu, a odměnou mi je vlastní potěšení. 

Malí nejsme, něco přece dokážeme. 

Aha! A co?

Umíme krásně kreslit a naše obrázky dokáží dělat radost. Spojíme síly se šesťáky, kteří umí dobře psát a společně potěšíme seniory. 

Super! A co dál? 

Podpoříme Sbírku potravin. No, fajn, ale to spíš rodiče. A co my? 

Umíme počítat do 20. Mince, i když ty z papíru, poznáme. Pojďme každý za dvacku něco koupit. Musí to být trvanlivé. Žádné blbiny. Nějaké FAKT jídlo.

Vydali jsme se s dvacetikorunkami do obchodu a zjistili, že to tak jednoduché není. Mátla nás cena 9,90 Kč a také 18,90 Kč… Jé, to je 9 korun a 18! Aha, tak ne ☹. Je to 10 a 19 korun. To je tedy chaos. 

A co koupíme? Jé, těstoviny za 19 Kč, to můžu. Ale pozor! Za rohem mají akci. Těstoviny za 10. To budu moct koupit ještě jedny, nebo třeba mouku. 

Uf! Teď to zvládnout u pokladny a šup s tím do školy, kde se nám už vrší i potraviny darované rodiči. Nakonec je toho hromada. To je dobře.

Ještě bingo dobrých skutků od Elenčiny mamky a už všichni dobře víme, že dobrovolničení zvládneme hravě, protože rádi pomáháme 😊.

Renata Štíbalová, třídní učitelka 1. třídy