OBSAH

Identifikační údaje. 3

Charakteristika školy. 4

Charakteristika žáků a pedagogického sboru. 5

Spolupráce s rodinou. 5

Charakteristika  programu. 7

Pramínkovské strategie. 8

Kurikulární strategie. 8

Organizační strategie. 9

Sociálně vztahové strategie. 9

Diagnostické a hodnotící strategie. 9

Ekonomické strategie. 10

Metodické strategie. 10

Poznámky k učebnímu plánu. 13

Organizační podmínky realizace výuky. 13

Realizace jednotlivých povinných vyučovacích předmětů. 13

Realizace průřezových témat 14

Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace. 16

Vyučovací předmět : Český jazyk. 16

Vzdělávací oblast : Cizí jazyk. 17

Vyučovací předmět : Anglický jazyk. 17

Vzdělávací oblast : Matematika a její aplikace. 18

Vyučovací předmět : Matematika. 18

Vzdělávací oblast : Člověk a jeho svět 19

Vyučovací předmět : Náš svět 19

Vzdělávací oblast :  Člověk a zdraví 22

Vyučovací předmět: Tělesná  výchova. 22

Pravidla pro hodnocení žáků. 23

Úvodní ustanovení 23

Získávání podkladů pro hodnocení 23

Hodnocení a klasifikace. 24

Hodnocení chování 24

Výchovná opatření 25

Celkové hodnocení žáka. 26

 

Identifikační údaje

 

Název: Základní škola a Mateřská škola Pramínek, o. p. s.

Organizační forma: obecně prospěšná společnost

Zakladatelky: Mgr. Eliška Kovářová, PaedDr. Božena Havelková                         

Ředitelka: Mgr. Zita Fedorková

Předseda správní rady o.p.s.: Doc. PhDr. Ladislav Zapletal, CSc.

 

Datum založení organizace: 25. srpna 1997

Datum zařazení do sítě škol: 1. září 1998

 

Škola sdružuje:

1. Mateřskou školu                  kapacita 84 dětí                       IZO: 110 300 246

2. Základní školu                     kapacita 150 žáků                   IZO: 110 300 238

3. Školní družinu                      kapacita 150 žáků                   IZO: 110 300 254

4. Školní jídelnu                       kapacita 200 jídel                    IZO: 110 300 262

 

Adresa sídla: Brno - Bystrc, Heyrovského 13

Telefon: 546 221 559, 603 737 657

e-mail: praminek@praminek.cz           

web: http://www.praminek.cz/

 

IČO: 25 34 82 21

Oddíl a vložka o. p. s. v obchodním rejstříku: oddíl 0, vložka č. 42

Bankovní spojení: č.ú. 27-0435680287/0100, KB,

expozitura Brno - Královo Pole

 

Správní rada obecně prospěšné společnosti

 

předseda: Doc. PhDr. Ladislav Zapletal, CSc., e-mail: mailto:elzet@centrum.cz

členové: MUDr. Petr Kolegar, e-mail: mailto:p.kolegar@quick.cz                 

    Mgr. Eliška Kovářová, e-mail: mailto:kovarova.eliska@bystrc.brno.cz

 

Dozorčí rada obecně prospěšné společnosti

 

předsedkyně: PhDr. V.Vojtová, PhD., e-mail: mailto:vojtova@ped.muni.cz

členové: Mgr. Markéta Zapletalová

PaedDr. BoženaHavelková, e-mail: mailto:HavelkovaBozena@seznam.cz

Mgr. V. Smejkalová

Doc. Ing. Vladislav Singule, CSc., e-mail: mailto:singule@fme.vutbr.cz

PhDr. Alena Šafrová, e-mail: safr-dolegustav@volny.cz

Charakteristika školy   

 

Základní škola Pramínek zahájila práci 1. 9. 1998, kdy byla slavnostně otevřena jedna první třída. Zakladatelkami školy jsou Mgr. Eliška Kovářová a první ředitelka školy PaedDr. Božena Havelková, které zvolily právní formu obecně prospěšné společnosti – neziskové organizace. Škola vznikla na základě zájmu rodičů, jejichž děti navštěvovaly mateřskou školu Heyrovského 11 a rodiče měli zájem o další pokračování vzdělávacího programu Začít spolu, který  MŠ za podpory nadace OSF Praha a za finanční podpory grantu G. Sorose realizovala od roku 1995. V dalších letech postupně přibývala vždy jedna první třída a ve školním roce 2002/03 bylo naplněno všech pět tříd prvního stupně základní školy. Vzhledem k prostorovým a finančním možnostem školy byla založena jako neúplná škola s prvním stupněm. Od založení školy se realizoval vzdělávací program Obecná škola, který nejlépe vyhovoval naplňování  programu Začít spolu.

Škola pro svou práci využívá areálu bývalých jeslí, které postupně upravovala tak, aby prostory vyhovovaly školním dětem. Areál byl vybudován v 70. letech minulého století. Po roce 1989 byl zakonzervován a nesloužil původnímu účelu. Postupně s přibývajícími třídami byly upravovány umývárny a WC, třídy byly vybaveny starším školním nábytkem. Každá třída ZŠ má k dispozici jeden pavilon, ve kterém jsou šatny, sociální zařízení, pohybový koutek, dvě prostorné a několik menších místností. Kolem každého pavilonu je travnatá plocha, která je využívána v době přestávek i pro práci školní družiny. Jeden z pavilonů původně sloužil pro práci chráněných dílen Svratka, o. p. s. Chráněné dílny byly v květnu 2005 zrušeny.

Uvolněný pavilon byl přebudován na třídu základní školy a výuka zde byla zahájena  1. 9. 2006. Jedna třída základní školy je umístěna v budově Heyrovského 11, v areálu bývalé mateřské školy. Prostorově je  podobná ostatním.

Oba areály, které obecně prospěšná společnost Pramínek využívá, slouží od 70. let minulého století k výchově a vzdělávání dětí bez větších oprav. Budovy jsou majetkem statutárního města Brna - městské části Brno - Bystrc, Pramínek je bezplatně užívá na základě nájemní smlouvy.

Areál Heyrovského 13 je vytápěn vlastní plynovou kotelnou, která je původní a zatím funkční. Rozvody vody a kanalizace jsou problémové v obou budovách .

Ke stravování využívají  žáci  školy školní jídelnu s  vývařovnou, která je v budově Heyrovského 11.

Škola nemá vlastní tělocvičnu, pro výuku tělesné výchovy  využívá  blízkou  tělocvičnu TJ Sokol Kníničky. Žáci 2. + 3. ročníku absolvují výuku plavání v ZŠ Pastviny. Škola má vybudovanou učebnu výpočetní techniky, ve které je k dispozici 7 počítačů s připojením k internetu. Ve vyšších třídách jsou k dispozici počítače bez připojení. Učebna je  využívána pro výuku a pro odpolední práci kroužků.

Jednotlivé třídy jsou uspořádány do center aktivit, která mohou být rozdílná. Pravidlem je označení center aktivit, označení pomůcek, které jsou v daném centru třeba a dohodnutá pravidla. Ve třídě mají žáci k dispozici pomůcky v otevřených nebo lehce přístupných skříňkách. Využít je může každý žák. Vybavení center aktivit je průběžně doplňováno a obnovováno. Hrazeno je především z prostředků školného a částečně  z darů. V každé třídě je prostor pro společná setkání. Třídy jsou vybaveny bílými keramickými školními tabulemi, magnetickými tabulemi a flipchartem. Během roku využíváme stěny tříd i přilehlých prostor k prezentaci výsledků individuální, skupinové a společné práce dětí. V každé třídě jsou rodičům celoročně dostupné učební plány, plán spolupráce s rodinou, jídelníček, zápisy z třídních schůzek, řád školy, materiály OSR, správní a dozorčí rady o. p. s. včetně kontaktů. K dispozici jsou také internetové stránky Pramínku.

 

Charakteristika žáků a pedagogického sboru

 

Při zápisu školy do sítě škol byla stanovena MŠMT ČR  kapacita školy na 150 žáků, 150 dětí ve školní družině a 150 obědů ve školní jídelně. Na základě dlouholetých zkušeností s realizací programu Začít spolu jsme dospěli k optimálnímu počtu dětí ve třídě v rozmezí 20 - 23 dětí. Program umožňuje každému žákovi postupovat dle svých individuálních schopností, proto běžně přijímáme do třídních kolektivů i žáky s handicapem. Děti do první třídy přijímáme na základě zápisu, který organizujeme každoročně ve druhé polovině ledna. Před zápisem tradičně pořádáme „Pohádkovou školičku“, ve které si děti i rodiče vyzkoušejí práci v centrech aktivit a blíže se seznámí s programem Začít spolu. Rodiče i děti se mohou  po domluvě s učitelem zúčastnit běžné výuky. Od ledna do června pro děti připravujeme odpolední setkávání, která jsou zaměřena na rozvoj dovedností potřebných pro školu. V srpnu pro přijaté děti organizujeme týdenní příměstský tábor s budoucí paní učitelkou a vychovatelkou školní družiny.

Pedagogický sbor školy je mladý, 80 % pedagogických pracovníků splňuje požadovanou odbornou kvalifikaci. Postupně se kolektiv pedagogických pracovníků stabilizuje a škola má vypracován plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Při přijímání nových zaměstnanců důsledně požadujeme odbornou kvalifikaci a absolvování alespoň jedné letní školy programu Začít spolu nejpozději do 1 roku od nástupu do školy.

  

Spolupráce s rodinou

 

Spolupráci s rodinou považujeme za  významný faktor úspěšného vzdělávání dětí. Ve vzdělávacím programu Začít spolu vycházíme z přesvědčení, že:

• rodina je primárním vychovatelem svých dětí a má na výchovu a vývoj svých dětí největší vliv
• rodiče nesou odpovědnost za vzdělávání svých dětí, mají proto právo spolurozhodovat o jeho naplňování
• rodiče a učitelé jsou rovnoprávnými partnery

 

Pro žáky prvních tříd každoročně začátkem října připravujeme slavnostní imatrikulaci, při této příležitosti uzavíráme dohodu mezi rodinou, školou a dítětem o vzájemných vztazích, pravidlech a spolupráci. (viz. Příloha) 

Prostorové uspořádání školy umožňuje každodenní osobní kontakt učitele s rodiči a poskytuje prostor pro vzájemnou informaci o tom, co se ve třídě děje, jakým aktivitám se budeme věnovat. Rodiče se mohou zúčastnit práce ve třídě, případně mohou pomoci s prací v centrech aktivit. Dodržujeme pravidlo respektování  časů  práce ve třídě tak, aby příchody a odchody nerušily činnost dětí. Rodiče i třídní učitelka se mohou vzájemně informovat sms zprávami a e-mailem.

 Společná setkání rodičů, dětí a pedagogických pracovníků z jednotlivých tříd probíhají alespoň 4x ročně a mají slavnostní charakter. Společných setkání využíváme jak ke vzájemné informovanosti, tak i k společným aktivitám např. Den jablek, Bramborák, Vynášení světla, Pálení čarodějnic, Vánoční besídka, Den matek, Karneval, Den rodiny, ….

Alespoň 2x během roku probíhá individuální konzultace každého učitele s žákem a jeho rodiči. Na těchto společných konzultacích poskytujeme prostor žákovi ke zhodnocení vlastní práce a prezentaci výsledků, projednáváme zjištění z průběžného pozorování, dohodneme se, co je třeba zlepšit, na co se více zaměřit, které další dovednosti by měl žák získat, konzultujeme naplňování individuálního vzdělávacího plánu.

 

Rodiče jsou o dění ve škole informováni prostřednictvím společných setkání, v každé třídě je informační nástěnka, kde je kromě aktuálních informací také učební plán třídy, aktuální projekt, zápisy z třídních schůzek, poděkování, vyúčtování třídního fondu a jídelníčky. Na začátku školního roku se společně vypracuje plán třídních akcí.

Rodiče mohou ve třídě pracovat jako dobrovolníci, asistenti v centrech aktivit, podělit se s dětmi o své zkušenosti a zážitky, pomáhají s vybavením center aktivit, kopírováním pracovních listů ….

 Při škole pracuje Občanské sdružení rodičů, které je partnerem vedení školy, spolupracuje při zajišťování celoškolních projektů, získává finanční prostředky od sponzorů nebo z projektů, spolupodílí se na životě školy. Předpokládáme, že rodiče dětí, které navštěvují Pramínek, se stanou členy OSR. 1x ročně probíhá plenární schůze OSR .

Od školního roku 2005/06 pracuje při škole školská rada, jejímž posláním je umožňovat zákonným zástupcům žáků, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Školská rada je volený orgán školy. 

Charakteristika  programu

 

Teoretická východiska   

1.      Humanistické a demokratické principy ve vzdělávání

 

·         Škola vytváří příležitosti pro dosažení osobního maxima každého dítěte,  /IVP/.

·         Klade důraz na úctu k dítěti, respekt a důvěru, orientaci na jeho vnitřní aktivitu, tvořivé síly, vlastní prožitky a zkušenosti.

·         Škola je založena na principu partnerství, spolupráce.

·         Uplatňuje pedagogický přístup zaměřený na dítě, tzn.:

 

Ø      Děti se nejlépe učí prostřednictvím vlastní praktické činnosti a na ni navazující reflexe /CA, projektové učení/.

Ø      Odpovědnost za učební proces sdílí učitel, dítě i rodiče /smlouva, individuální vzdělávací plán, konzultace, průběžné pozorování a hodnocení, sebehodnocení/.

Ø      Učitel zajišťuje pro učení rozmanité zdroje a podnětné prostředí /projekty, vybavenost CA, prezentace práce ve třídě a přilehlých prostorách, besídky s rodiči, vystoupení pro důchodce, výukové programy …/.

Ø      Dítě si samo řídí své vlastní učení /vybírání CA, volba prac. postupu v CA, volba doplňujícího úkolu, odpovědnost za splnění zvoleného úkolu, stanovení individuálních cílů/.

Ø      Učení vyžaduje pozitivní atmosféru ve třídě /komunitní kruh, pravidla, metody práce, otevřenost tříd, estetické a podnětné prostředí/.

Ø      Proces učení je stejně důležitý jako jeho výsledek /zpětná vazba - hodnotící kruh, sebehodnocení žáků, portfolia, slovní hodnocení, vzájemné pozitivní hodnocení/.

Ø      Sebekázeň je předpokladem dosažení individuálních a skupinových cílů /pravidla chování, jejich tvorba a reflexe/.

Ø      Základní formou hodnocení je sebehodnocení /dítě samo hodnotí své úspěchy, neúspěchy, navrhuje řešení, individuální norma, slovní hodnocení/.

Ø      Individualizujeme /IVP, inkluze, nabídka v CA/.

 

    2.   Konstruktivismus

 

·         Vlastní poznání si děti konstruují samy na základě svých zkušeností.

 

    3.   Teorie vývoje a učení dítěte /fyzické, emocionální, kognitivní, morální, jazykové, sociální… /

 

Literatura:

Gardner, H., Dimenze myšlení, Praha, Portál /1999/

Košťálová, H., Efektivní vyučování respektuje přirozené procesy učení, Praha, Agentura Strom /2003/

Kovaliková, S., Integrovaná tematická výuka, Kroměříž, Spirála /1995/

Piaget, J., Inhelderová, B., Psychologie dítěte, Praha, Portál /1997/

 

Pramínkovské strategie

 

Kurikulární strategie

 

• Tvorba školního kurikula

 

Škola má vytvořen vlastní školní vzdělávací program, jehož plnění průběžně sleduje a vyhodnocuje dle plánu evaluace. ŠVP a výsledky evaluace projednává pedagogická rada školy nejméně 1x ročně. ŠVP je otevřený dokument, který škola průběžně doplňuje a rozšiřuje na základě usnesení pedagogické rady školy. Náměty a připomínky k ŠVP může předat kdokoliv ze zřizovatelů, členů správní a dozorčí rady o. p. s., rodičů dětí a zaměstnanců školy prostřednictvím ředitelky školy pedagogické radě k projednání. Změny a průběžné hodnocení realizace ŠVP bude ředitelka průběžně předkládat k projednání ve školské radě.

ŠVP je veřejný dokument, který škola zveřejní  na svých www stránkách. V tištěné podobě je k dispozici v každé třídě ZŠ a u ředitelky školy. ŠVP je duševním vlastnictvím školy, proto jej nelze opisovat a používat jinak, než pro výchovně vzdělávací práci ZŠ a MŠ Pramínek, o. p. s.

Přílohou ŠVP budou platné vnitřní předpisy a směrnice, plán akcí a plán evaluace.

 

• Tvorba třídního kurikula

 

Třídní učitel ve spolupráci s dalšími pedagogickými pracovníky třídy – pedagogickým asistentem, vychovatelem ŠD, s žáky a rodiči vypracuje třídní kurikulium. Obsahem třídního kurikula je:

 

Ø                 Časový plán výuky jednotlivých vyučovacích předmětů /projektů/, hodinová  dotace předmětů v ročníku

Ø                 Pravidla po organizaci dne a práci CA

Ø                 Projekty

Ø                 Plán společných akcí rodiny a třídy

Ø                 Plán celoškolních akcí

Ø                 Plán práce školní družiny

Ø                 Pravidla třídy

Ø                 Termíny prázdnin v daném roce

Ø                 Kontakty na zaměstnance školy

Ø                 Školní řád

Ø                 Kritéria hodnocení

Ø                 Aktuální vnitřní předpisy určené pro rodiče a žáky

 

Třídní kurikulum projedná třídní učitel na třídních schůzkách vždy do konce měsíce září. Třídní kurikulum je  v každé třídě k dispozici pro rodiče, během měsíce října bude postupně k dispozici v každé rodině, ta jeho prostudování stvrdí podpisem. Po ukončení školního roku se třídní kurikulum archivuje  po dobu 5 let.

 

·         Smlouva mezi dítětem – rodinou – školou

 

Během měsíce října jsou  slavnostně imatrikulováni žáci I. třídy. Součástí imatrikulace je slavnostní podpis smlouvy mezi dítětem – rodinou – školou. Tato smlouva je platná po celou dobu docházky dítěte do školy. Je součástí hodnotícího portfolia žáka. Vzor smlouvy je přílohou ŠVP.

 

·         Individuální vzdělávací plány

 

Každé dítě má vypracován individuální vzdělávací plán. Na zpracování IVP se podílí u integrovaných dětí speciální pedagog a asistent. IVP průběžně hodnotí třídní učitelka,  alespoň 2x ročně hodnotí IVP třídní učitelka spolu s rodiči a žákem. IVP a jeho hodnocení se zakládají do hodnotícího portfólia žáka.

 

Organizační strategie

 

·         Třída uspořádaná do Center aktivit je vybavená potřebnými pomůckami, knihami a materiálem.

·         Srozumitelná a viditelně umístěná pravidla třídy.

·         V prostorách třídy i v prostorách přiléhajících ke třídě jsou postupně prezentovány práce žáků, výstupy projektů.

·         Na chodbě jsou pro rodiče a žáky celoročně k dispozici všechny důležité dokumenty   /zápisy z třídních schůzek, jídelníčky, zápisy z jednání OSR, třídní a školní kurikulum/.

·         Vyučování je uspořádané do bloků, denně je zahájeno ranním kruhem a ukončeno hodnotícím kruhem.

·         Škola je otevřená, tzn. po dohodě s třídním učitelem je možné kdykoliv navštívit výuku a aktivně se podílet na školní  práci žáků.

·         Školní družina zabezpečuje celoroční práci zájmových kroužků.

·         Škola každoročně zajišťuje školu v přírodě.

 

Podrobně jsou organizační strategie rozpracovány v kapitole Poznámky k učebnímu plánu.

 

Sociálně vztahové strategie

 

·         Při tvorbě třídního kurikula úzce spolupracujeme s žáky a rodinou. Ve škole pracuje žákovský parlament, jehož členy jsou volení zástupci  II. - V. třídy. Garantem práce parlamentu je zástupkyně ředitelky školy .

·         Ve škole pracuje školská rada, složená z volených zástupců rodičů, učitelů a zřizovatele školy. Její kompetence jsou vymezeny školským zákonem. Garantem jednání školské rady je ředitelka školy.

·         Při škole pracuje Občanské sdružení rodičů a přátel školy. Jeho členy jsou všichni zákonní zástupci žáků.

·         Na tvorbě zásadních dokumentů školy se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy, kteří se setkávají na metodických  sdruženích alespoň 1x měsíčně. Garantem jednání metodických sdružení je zástupce ŘŠ. Všechny vnitřní dokumenty školy a čtvrtletní hodnocení jednotlivých tříd  jsou projednávány a schvalovány v pedagogické radě školy, která jedná minimálně 6x ročně. Garantem jednání pedagogické rady je ředitelka školy.

 

Diagnostické a hodnotící strategie

 

·         Každoročně do konce září /v I. třídě do konce října/ vypracuje třídní učitel pro každého žáka individuální vzdělávací plán. Pokud se jedná o integrovaného žáka spolupracuje třídní učitel s příslušným pedagogickým asistentem a speciálním pedagogem. Pro stanovení hodnocení a doplňování IVP shromažďuje třídní učitel informace o dítěti – viz. hodnocení žáků.

 

Ekonomické strategie

 

·         Škola je financována z dotace poskytované soukromým školám  dle zákona č.306/1999 Sb. Část provozních nákladů je hrazena z prostředků školného placeného rodiči žáků. Z cílem zkvalitnit prostředí a vybavenost  se škola každoročně zapojuje do grantových řízení a hledá sponzory pro konkrétní projekty.

 

Metodické strategie

 

výstup žáka	formy a metody  práce - volí učitel dle aktuálního       projektu
1. Kompetence k učení
žák plánuje vlastní učení - zapisuje se v CA, podílí se na projektech, volí si úkoly	tvoření cílového čísla, třífázový rozhovor, brainstorming, klíčové pojmy, myšlenková mapa, třídílný zápisník, učíme se navzájem
žák pracuje s informacemi,využívá je v CA, při projektech, televizním vysílání apod…	skládankové učení, kolem dokola, rohy, tvoření cílového čísla, třífázový rozhovor, brainstorming, klíčové pojmy, zpřeházené věty, volné psaní, vím - chci vědět - dozvěděla jsem se,  třídílný zápisník, Vennův diagram, pětilístek, čtení s otázkami, podvojný deník, kostka, řízené čtení, insert
propojuje poznatky z různých oborů	pětilístek, kolem dokola, skládankové učení, rohy, třídílný zápisník, klíčové pojmy, přeházené věty, myšlenková mapa, Vennův diagram, vím - chci vědět - dozvěděla jsem se, kostka, řízené čtení
hodnotí výsledky  vlastního učení, diskutuje o svém hodnocení, hledá řešení	rohy, třífázový rozhovor, přeházené věty, vím - chci vědět -dozvěděla jsem se, třídílný zápisník, podvojný deník, insert
2. Kompetence pracovní
žák pracuje podle zadaného pracovního postupu	skládankové učení, tvoření cílového čísla, třífázový rozhovor, přeházené věty, vím - chci vědět - dozvěděla jsem se, Vennův diagram, pětilístek, řízené čtení, insert, podvojný deník, kostka
žák dokončí práci a je si vědom osobní odpovědnosti za výsledek	skládankové učení, třífázový rozhovor, přeházené věty, vím - chci  vědět - dozvěděla jsem se, třídílný záznamník, pětilístek, řízené čtení, klíčové pojmy, učíme se navzájem, insert
žák dovede při práci využít předchozích znalostí a dovedností	kolem dokola, skládankové učení, cílové číslo, třífázový rozhovor, Vennův diagram, brainstorming, klíčové pojmy, přeházené věty, myšlenková mapa, vím - chci vědět - dozvěděla jsem se, pětilístek, čtení s otázkou, kostka, třídílný záznamník, insert, rohy, kdo jsem, volné psaní, podvojný deník
3. Kompetence komunikativní
kultivovaně se vyjadřuje v ústním projevu	skládankové učení, rohy, třífázoový rozhovor, myšlenková mapa, čtení s otázkou, kostka, myšlenková mapa, brainstorming, vím-chci vědět - dozvěděla jsem se, request, učíme se navzájem, řízené čtení
kultivovaně se vyjadřuje v písemném projevu	klíčové pojmy, vím - chci vědět - dozvěděla jsem se, třídílný záznamník, poslední slovo patří mně, čtení s otázkou, podvojný deník, kolem dokola, zpřeházené věty, volné psaní
naslouchá, účinně se zapojí do diskuse	kolem dokola, skládankové učení, rohy, třífázový rozhovor, klíčové pojmy, myšlenková mapa, vím - chci vědět - dozvěděla jsem se, Vennův diagram, pětilístek, učíme se navzájem, brainstorming, čtení s otázkou
obhájí svůj názor	pětilístek, učíme se navzájem, kolem dokola, skládankové učení, rohy, přeházené věty, myšlenková mapa, vím - chci vědět -dozvěděla jsem se, poslední slovo mám já
orientuje se v různých typech textů, materiálů, záznamů, používá takto získané informace	skládankové učení, přeházené věty, vím - chci vědět - dozvěděla jsem se, třídílný záznamník, čtení s otázkou, učíme se navzájem, podvojný deník, řízené čtení, insert, klíčové pojmy
4. Kompetence k řešení problému
popíše nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, hledá řešení a používá je	rohy, třífázový rozhovor, třídílný záznamník, tvoření cílového čísla, kdo jsem
vyhledá informace potřebné k řešení problému	skládankové učení, brainstorming, vím - chci vědět - dozvěděla jsem se, čtení s otázkou, učíme se navzájem, řízené čtení
volí vhodný způsob řešení, hledá různé cesty k řešení	kolem dokola, skládankové učení, cílové číslo, přeházené věty, kdo jsem, brainstorming, klíčové pojmy, vím -chci vědět -dozvěděla jsem se, čtení s otázkou, učíme se navzájem
je zodpovědný za svá rozhodnutí	skládankové učení, přeházené věty, myšlenková mapa, klíčové pojmy, pětilístek, čtení s otázkou, učíme se navzájem, řízené čtení, insert
5. Kompetence sociální a personální
pracuje ve skupině, podílí se na výsledku společné práce	kolem dokola, skládankové učení, rohy, cílové číslo, třífázový rozhovor, klíčové pojmy, přeházené věty, myšlenková mapa, vím-chci vědět - dozvěděla jsem se, pětilístek, učíme se navzájem
spoluvytváří pravidla práce v týmu a respektuje je	kolem dokola, skládankové učení, rohy, cílové číslo, třífázový rozhovor, pětilístek, klíčové pojmy, přeházené věty, myšlenková mapa, Vennův diagram, učíme se navzájem
poskytne pomoc, radu, sám o ni požádá	skládankové učení, cílové číslo, jaké číslo, přeházené věty, myšlenková mapa, učíme se navzájem,
naslouchá, učí se diskutovat, používá zkušenosti ostatních ke zlepšení vlastních výsledků	skládankové učení, rohy, cílové číslo, třífázový rozhovor, klíčové pojmy, přeházené věty, myšlenková mapa, Vennův diagram, pětilístek, učíme se navzájem, request
respektuje názory a přání druhých, učí se přijímat rozdílnost	skládankové učení, rohy,  klíčové pojmy, přeházené věty, myšlenková mapa, Vennův diagram, pětilístek, učíme se navzájem,  poslední slovo patří mně,
projeví vhodným způsobem svoje názory a přání	kolem dokola, skládankové učení, rohy, třífázový rozhovor, klíčové pojmy, přeházené věty, myšlenková mapa, vím-chci vědět-dozvěděla jsem se, třídílný záznamník, učíme se navzájem, pětilístek, řízené čtení, volné psaní, myšlenková mapa, kostka
6. Kompetence občanské
respektuje názory a přesvědčení jiných, učí se toleranci	skládankové učení, rohy, klíčové pojmy, přeházené věty, myšlenková mapa, vím - chci vědět - dozvěděla jsem se, poslední slovo patří mně

 

 

 

 

   

 

 

Poznámky k učebnímu plánu

 

Organizační podmínky realizace výuky

 

• Vyučování je rozvrženo do vyučovacích  bloků.
• Je denně zahájeno ranním kruhem  - společným setkáním žáků a učitelů třídy v délce trvání cca 20 min. Posláním ranního kruhu je rozvoj komunikace, rozmluvení a artikulace, zpěv, dramatizace, literární chvilka, opakování, utvrzení učiva, motivace k novému učivu, projektu, pohybová chvilka.
• Na ranní kruh navazuje první vyučovací blok, ve kterém jsou dle cíle využívány různé formy práce – frontální vyučování, skupinová práce, samostatná práce, práce ve dvojicích.
• Po skončení prvního vyučovacího bloku následuje velká přestávka v trvání 30 min., v rámci které dle počasí mohou žáci pobývat v areálu školní zahrady.
• Po ukončení přestávky následuje druhý vyučovací blok, který dle rozvrhu jednotlivých tříd může pokračovat v práci prvního vyučovacího bloku nebo vyučování probíhá formou práce v Centrech aktivit – Centra aktivit otevírá učitel v souladu s probíhajícím projektem nebo probíraným učivem – např. Hry se slovy a písmeny, Centrum matematiky, Centrum pokusy a objevy, Ateliér, Dílnička…..V Centrech aktivit žáci procvičují probrané učivo, vypracovávají pracovní listy, plní úkoly projektu. Práce v Centrech aktivit je obvykle rozdělena na dobu 1 týdne a žáci se během této doby vystřídají ve všech Centrech aktivit. Pracovní listy nebo úkoly, které žáci řeší v Centrech aktivit si zakládají do žákovského portfolia, vytvářejí knihy, tvoří výstupy projektů.
• Vyučování je denně zakončeno hodnotícím kruhem – v rámci hodnotícího kruhu žáci hodnotí práci svoji nebo svého spolužáka dle předem stanovených kritérií, hodnotí spolupráci ve skupině.

 

Realizace jednotlivých povinných vyučovacích předmětů

 

• Časová dotace jednotlivých povinných vyučovacích předmětů je dána Učebním plánem školy.
• Vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura, část se realizuje v ostatních vyučovacích předmětech, především v předmětu Člověk a svět.  Dále se realizuje v předmětu  Anglický jazyk, který se vyučuje od 1. do 5. ročníku. Žáci se pro výuku předmětu Anglický jazyk dělí na skupiny tak, aby počet žáků v jedné  skupině nepřesáhl 12.
• Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace se realizuje ve vyučovacím předmětu Matematika.
• Vzdělávací oblast  Informační a komunikační technologie se realizuje ve vyučovacím předmětu Informatika, který je zařazen do 3. ročníku tak, aby žáci zvládli práci s počítačem a mohli znalosti využít při práci nad třídními projekty i při práci v Centrech aktivit.
• Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět se realizuje ve vyučovacím předmětu Člověk a svět.
• Vzdělávací oblast Umění a kultura se realizuje ve vyučovacím předmětech Hudební výchova  a  Ateliér.
• Vzdělávací oblast  Člověk a zdraví se realizuje ve vyučovacím předmětu Tělesná výchova, který je vyučován v Sokolovně Brno - Bystrc. Součástí vyučovacího předmětu je výuka plavání, která probíhá v bazénu ZŠ Pastviny v jednom  pololetí  2. ročníku a v jenom pololetí 3. ročníku.
• Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se realizuje ve vyučovacím předmětu Dílničky a je zařazován především v rámci Center aktivit.

 

Realizace průřezových témat

 

Do základního vzdělávání je zařazeno  6 průřezových témat:

 

1.      Osobnostní a sociální výchova

Průřezové téma vede k porozumění sobě samému a druhým, přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů, rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace, utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci, umožňuje získat základní sociální dovednosti  pro řešení složitých situací.

V rámci průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova integrujeme do práce ve všech ročnících prvního stupně tématické okruhy Osobnostní rozvoj a Sociální rozvoj.

 

2.      Výchova demokratického občana

Průřezové téma vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod, vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti, rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti, prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování.

V rámci průřezového tématu Výchova demokratického občana integrujeme do práce ve všech ročnících prvního stupně tématický okruh Občanská společnost a škola.

 

3.      Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Průřezové téma rozvíjí a integruje základní dovednosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy, rozvíjí schopnost porovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech.

V rámci průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech integrujeme do vyučovacího předmětu Člověk a  svět v 5. ročníku tématický okruh  Objevujeme Evropu a svět.

 

4.      Multikulturní výchova

Průřezové téma  učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory a schopnosti druhých, učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání.

V rámci průřezového tématu Multikulturní výchova integrujeme do vyučovacího předmětu Člověk a svět tématický okruh Lidské vztahy.

 

5.      Environmentální výchova

Průřezové téma vede k uvědomování podmínek života a možnosti jejich ohrožování, umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí, poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí.

V rámci průřezového tématu Environmentální výchova integrujeme do vyučovacího předmětu Člověk a svět tématický okruh Ekosystémy a tématický okruh  Vztah člověka k prostředí. Během celého školního roku třídíme odpad, sbíráme papír a hliník. Dlouhodobě realizujeme projekt „Školní zahrada“.

 

6.      Mediální výchova

Průřezové téma přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace, učí využívat médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času, rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu.

V rámci průřezového tématu Mediální výchova integrujeme do vyučovacího předmětu Český jazyk tématický okruh Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení.

 

 

 

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

 

Vyučovací předmět: Český jazyk

 

       Cílem předmětu je  osvojení  znalostí a dovedností hovořit, číst a psát česky, rozvíjení vztahu ke knize a literatuře. Znalosti a dovednosti předmětu Český jazyk umožní žákům  správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat, sdělovat výsledky svého poznávání, jsou prostředkem ke zvládnutí ostatních vzdělávacích oblastí.  Užívání českého jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožní žákům poznat a pochopit společenský a kulturní vývoj lidské společnosti.

Vyučovací předmět Český jazyk má komplexní charakter, tvoří ho tři vzájemně se prolínající složky:

 

• Komunikační a slohová  výchova  - žáci se učí vnímat a chápat jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah.

 

• Jazyková  výchova - žáci  získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby jazyka, jsou vedeni k logickému myšlení a srozumitelnému vyjadřování.

 

• Literární výchova - žáci  postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské dovednosti a návyky, poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, formulují vlastní názory o přečteném díle. Učí se rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Vyhledávají informace, orientují se v textu a dále s textem pracují.

 

      Vyučovací předmět Český jazyk je vyučován v ranním a hodnotícím kruhu, v 1. vyučovacím bloku, je zařazen do práce CA a televizního vysílání. Žáci tvoří knihy, vedou denníky a zápisy.

 

 

Týdenní časová dotace

 

 

 

 

 

 

                                                   

Vzdělávací oblast: Cizí jazyk

 

Vyučovací předmět: Anglický jazyk

 

     Cílem výuky Anglického jazyka  je naučit žáky aktivně používat znalosti v konkrétních  každodenních situacích.

     S výukou 1. cizího jazyka začínáme od 1. ročníku. Protože v procesu přirozeného učení se jakémukoliv jazyku prochází každý z nás nejdříve tzv. obdobím ticha, kdy pouze vstřebává vnější podněty, přizpůsobujeme naši výuku těmto procesům, což v praxi znamená, že se žáci v prvním ročníku seznamují s jazykem pomocí říkadel, písniček a her. Jazyk se učí aktivním poslechem a mluvením o tom, co je zajímá a je vhodné pro jejich věk a schopnosti. Číst a psát v cizím jazyce začínají postupně. Výuka není zaměřena jen na osvojení si základů cizího jazyka, ale neméně podstatnou součástí je i poznávání kulturních tradic a způsobů života obyvatel v anglicky mluvících zemích, což vede děti k lepšímu porozumění a tolerování „cizího“. Snažíme se, aby z dětí vyrostly citlivé bytosti s pozitivním postojem vůči jiným kulturám. 

     Vyučovací předmět Anglický jazyk je vyučován samostatně v 1. výjimečně ve 2. vyučovacím bloku. Žáci jsou od 2. ročníku děleni do skupin tak, aby počet žáků ve skupině nepřevýšil 16. Při dělení žáků do skupin se snažíme respektovat dosaženou úroveň každého žáka.

 

Týdenní časová dotace

 

 

 

Začlenění průřezových témat:

 

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech –  poznávání evropských zemí, krajiny. Multikulturní výchova - poznávání života a tradic v anglicky mluvících zemích.

 

Mezipředmětové vztahy:

 

• ateliér
• hudební výchova
• náš svět

 

 

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace

 

Vyučovací předmět: Matematika

 

     Cílem předmětu je podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů. Žáci si matematické představy a pojmy osvojují metodami činnostního učení.   Vyučovací předmět Matematika  je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

 

• Čísla a početní operace -  žáci si  osvojují početní operace, získávají číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním.

 

• Znalosti, vztahy a práce s daty -  žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa. Tyto změny a závislosti žáci  analyzují z tabulek, diagramů a grafů.

 

• Geometrie v rovině a prostoru -  žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, uvědomují si polohy objektů v rovině i v prostoru, porovnávají, odhadují, měří délku, obvod, obsah a povrch, zdokonalují svůj grafický projev.

 

• Nestandardní aplikační úlohy a problémy -  prolíná všemi tématickými oblastmi. Žáci řeší problémové situace a úlohy z běžného života, poznávají a analyzují problém, třídí údaje, stanovují podmínky, provádějí situační náčrty, řeší logické úlohy. 

 

Vyučovací předmět matematika naplňuje cíl podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů. Vyučovací předmět matematika je vyučován v ranním kruhu, 1. vyučovacím bloku a v CA.

 

 

Týdenní časová dotace

 

 

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět

 

Vyučovací předmět: Náš svět

     

      Vyučovací předmět  Náš svět je dělen do 5-ti tématických okruhů, které se navzájem prolínají, dle potřeby strukturují, propojují a učivo je přiřazováno k očekávaným výstupům-projektům.

V této vzdělávací oblasti žáci poznávají  okolní přírodu, kulturu, společnost a její vývojem, s člověkem, rodinné vztahy, zdraví, aj.

Žáci  rozvíjí  schopnosti  lepšího vnímání svého okolí, vidění vzájemných souvislosti mezi jednotlivými jevy, vyjadřují  své myšlenky a sdělují  poznatky, reagují  na názory a podněty jiných, zpracovávají , vyhodnocují  a dělají  závěry z pozorování.

V tématickém okruhu  Místo, kde žijeme poznávají žáci nejdříve své nejbližší okolí, vztahy a souvislosti života v rodině, škole a obci. V průběhu jednotlivých ročníku se poznání  rozšiřuje na celý svět a Evropu, jako místo, ve kterém se nachází naše země. Žáci rozvíjejí  kladný vztah k místu svého  bydliště, národní cítění a vztah k naši zemi. Seznamují se  s jinými kulturami a učí se toleranci. Pracují s mapou.

V  tématickém okruhu Lidé kolem nás si žáci osvojují a upevňují základy vhodného chování. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, ale i problémy ve společenském soužití. Učí se vzájemné úctě a snášenlivosti.

V tématickém okruhu  Lidé a čas se žáci  orientují v dějích a čase.Vychází se od nejdůležitějších okamžiků v životě dítěte (rodiny) a postupně žáci poznávají s vybrané události v historii naší země. Učí se chápat vývoj ve vzájemných souvislostech, samostatně vyhledávají, zkoumají a třídí informace z dostupných zdrojů. Navštěvují památky, sbírky muzeí, …

V tématickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi, jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Vychází přitom z poznání, že Země a život tvoří jeden celek, ve kterém jsou jednotlivé děje ve vzájemné rovnováze, kterou člověk narušuje a jen obtížně se mu daří ji obnovovat. Žáci  sledují vliv člověka na přírodu, hledají možnosti, jak mohou sami přispět ke zlepšení a ochraně životního prostředí a trvale udržitelnému rozvoji Země. Seznamují se s jednotlivými ekosystémy a vnitřními vztahy v nich. Pozorování si zapisují a vyhodnocují. Ke své práci používají různé encyklopedie a jiné dostupné materiály, přírodniny a přírodu samu.

V tématickém okruhu  Člověk a jeho zdraví žáci  poznávají především sebe. Na sobě a své rodině si uvědomují vývoj člověka, jeho biologické a fyziologické funkce a potřeby. Učí se zodpovědnosti za své zdraví, ale i za zdraví jiných. Sledují a popisují konkrétní situace, řeší modelové situace, pracují s názornými pomůckami, nebo si je sami vytvářejí, vyhledávají informace, které dále zpracovávají, připravují „zdravá jídla“ …

 

Týdenní časová dotace

 

 

 

 

Začlenění průřezových témat:

 

Osobnostní a sociální výchova

• třídní pravidla
• Náš svět
• TO Lidé kolem nás (základní práva povinnosti)
• TO Místo, kde žijeme
• TO Člověk a jeho zdraví
• jazyky – komunikace
• anglický jazyk (jiná kultura a tolerance)

 

Výchova demokratického občana

• žákovský parlament
• Náš svět
• TO Lidé kolem nás
• TO Místo, kde žijeme (vztah k domovu a vlasti)

 

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

• integrace dětí jiných národností
• dny států, ve kterých se mluví španělsky a Mexická posada
• Náš svět
• TO Místo, kde žijeme (ČR, Evropa, svět)
• anglický jazyk (svátky v anglicky mluvících státech)
• olympijské hry (význam sportu pro vzájemné porozumění a přátelství mezi lidmi různých národů a národností)

 

Multikulturní výchova

• dětská práva
• integrace lidí do společnosti

 

Environmentální výchova

• Náš svět
• TO Rozmanitost přírody (ekosystémy, vliv člověka na životní prostředí, třídění  odpadů)
• TO Lidé a čas (soužití člověka s přírodou a jeho vliv na životní prostředí v historickém         
• vývoji)
• TO Člověk a jeho zdraví (vliv prostředí na zdraví lidí)

 

Mediální výchova

• návštěvy divadel, výstav a jiných kulturních akcí
• informační a komunikační technologie jako zdroj informací
• televizní vysílání
• poslech audionahrávek/videonahrávek
• veřejná vystoupení
• centra aktivit

 

 

 

 

Mezipředmětové vztahy:

 

• Český jazyk
• Matematika
• Anglický jazyk
• Ateliér
• Hudební výchova
• Tělesná výchova
• Dílničky

 

 

 

 

Vzdělávací oblast:  Člověk a zdraví

 

Vyučovací předmět: Tělesná  výchova

 

     Cílem předmětu je dle individuálních možností každého žáka rozvoj pohybových dovedností a fyzické zdatnosti, pozitivního vztahu k pohybu, rozvoj spolupráce v týmu a dodržování pravidel.

     Vyučovací předmět Tělesná výchova probíhá v sokolovně TJ Brno – Bystrc, v plaveckém bazénu ZŠ Pastviny, na hřištích a v přírodě v okolí školy, v rámci pohybových chvilek zařazených do vyučovacích bloků.

     

 

 

 

Týdenní časová dotace

 

 

 

 

 

 

     

Pravidla pro hodnocení žáků

 

Úvodní ustanovení

 

• Nedílnou součástí práce školy je hodnocení práce /výkonů/ žáků. Tato pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků si kladou za cíl sjednotit požadavky na vědomosti, dovednosti a chování žáků.
• Hodnocení je v 1. - 4. ročníku slovní, v  5. ročníku je hodnocení vyjádřeno známkou.
• Slovní hodnocení na konci 4.  ročníku převede učitel do klasifikačních stupňů (pro potřeby přijímacího řízení na střední školy) a zaznamená do katalogových listů žáků.
• Slovní případně kombinované hodnocení je na žádost rodičů možné i v 5. ročníku u dětí s diagnostikovanými SPU.
• Při hodnocení učitel posuzuje míru dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.
• Učitel hodnotí dosažené výstupy a zároveň hodnotí i individuální pokrok žáka.
• Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
• Hodnoceným obdobím se rozumí I. a II. pololetí školního roku.

 

Získávání podkladů pro hodnocení

 

• Soustavné diagnostické pozorování žáka a zaznamenávání pozorovaného.
• Analýza výsledků činnosti žáka v žákovském portfoliu.
• Průběžné písemné hodnocení plnění IVP a konzultace s rodiči a žákem.
• Sebehodnocení žáka s komentářem učitele.
• Různé druhy zkoušek – písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové …
• Konzultace s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky PPP, SPC.
• Učitel je povinen vést evidenci hodnocení v žákovském hodnotícím portfóliu.
• Žákovské hodnotící portfólium vede učitel spolu s žákem po celou dobu docházky do školy. Žákovské hodnotící portfólium závazně obsahuje:

 

Ø      Smlouvu mezi žákem - rodinou – školou

Ø      Čtvrtletní písemné práce, testy, prověrky

Ø      IVP s písemným hodnocením

Ø      V 1. a 2. ročníků pracovní listy dokládající vývoj grafomotoriky /minimálně 5 za pololetí/

Ø      Ve 3. - 5. ročníku práce žáků dokládající rozvoj tvořivosti /minimálně 3 za pololetí/

Ø      Písemné sebehodnocení žáka alespoň 1x za pololetí.

 

• Učitel je povinen průběžně zaznamenávat výsledky práce i pro rodiče.
• Učitel musí mít dostatečné množství podkladů pro hodnocení a klasifikaci žáka.
• Při ukončení pracovního poměru během roku je učitel povinen předat záznamy řediteli školy.
• Při dlouhodobé nemoci je učitel povinen předat podklady pro hodnocení zastupujícímu učiteli a naopak.

 

 

Hodnocení a klasifikace

 

• Žáci jsou hodnoceni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu pro příslušný ročník.

·         Slovní hodnocení je v kopii přiloženo ke katalogovému listu žáka.

Při slovním hodnocení se uvádí zejména:

a)      Zvládnutí očekávaných výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v ŠVP

Ø      Vynikající  (100% - 90%) – klasifikace známkou = 1

Ø      Úspěšný  (89% - 70%) – klasifikace známkou = 2

Ø      Dobrý  (69% - 45%) – klasifikace známkou = 3

Ø      Dostačující  (44% - 25%) – klasifikace známkou = 4

Ø      Slabý  (24% - 0% ) – klasifikace známkou = 5

 

b)      Úroveň myšlení

Ø      pohotový, bystrý, chápe souvislosti

Ø      uvažuje samostatně

Ø      menší samostatnost v myšlení

Ø      nesamostatné myšlení

Ø      odpovídá nesprávně i na návodné otázky

 

c)      Úroveň vyjadřování

Ø      výstižně přesně

Ø      celkem výstižně

Ø      ne dost přesné

Ø      vyjadřuje se s obtížemi

Ø      odpovídá nesprávně i na návodné otázky

 

d)      Úroveň aplikace vědomostí

Ø      spolehlivě a uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

Ø      dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb

Ø      s dopomocí řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby jichž se dopouští

Ø      dělá podstatné chyby, nesnadno je odstraňuje

Ø      praktické úkoly nedokáže splnit ani s dopomocí

 

e)      Zájem o učení

Ø      aktivní, učí se se zájmem

Ø      učí se svědomitě

Ø      k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

Ø      malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

Ø      pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

Hodnocení chování

 

·         Kriteriem pro hodnocení chování je dodržování běžných pravidel slušného chování, dodržování školního řádu a třídních pravidel.

·         Při hodnocení chování se přihlíží k věku, diagnostikované specifické poruše chování.

·         K výchovným opatřením uděleným v průběhu roku se přihlíží jen tehdy, nebyla-li tato účinná.

·         Chování žáka je hodnoceno následovně:

Ø      Velmi dobré – žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování, pravidel třídy a školního řádu. Má pěkný vztah ke spolužákům a ostatním žákům školy. Přispívá k tvorbě dobrých pracovních podmínek pro vyučování. Jen ojediněle se dopouští méně závažných přestupků.

Ø      Uspokojivé – chování žáka není zcela v souladu s pravidly slušného chování a řádu školy. Žák se dopouští závažného přestupku nebo opakovaně méně závažných přestupků a po udělení opatření pro posílení kázně se jeho chování výrazně nezlepšilo. Chování žáka narušuje kolektiv třídy a zhoršuje podmínky pro práci spolužáků a učitele. Žák je méně přístupný výchovnému působení a své chyby se nesnaží vždy napravit. Takto hodnocen je i žák, který má v průběhu hodnotícího období více než 6 neomluvených hodin.

Ø      Neuspokojivé – žák se dopouští velmi závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Soustavně se dopouští závažných i méně závažných přestupků. Svým chováním závažným způsobem narušuje činnost kolektivu, dopouští se přestupků v mravném chování a ohrožuje výchovu ostatních žáků. Záměrně narušuje práci učitele. Toto hodnocení se udělí i žákovi, který má během hodnoceného období více než 12 hodin neomluvené absence.

 

·                    Navržení sníženého stupně z chování třídní učitel informuje zákonného zástupce žáka.

·                    Důvody udělení sníženého stupně z chování zaznamená třídní učitel do katalogového listu žáka.

 

Výchovná opatření

 

Ocenění

• Třídní učitel, ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci ocenění.
• Oceněný žák obdrží grafický list.
• udělení ocenění jsou informování rodiče žáka.
• Na vysvědčení se uvádí jen ocenění za mimořádné zásluhy a skutky.
• Ocenění se zaznamenávají do katalogového listu žáka.

 

Opatření k posílení kázně

• Podle závažnosti provinění může třídní učitel žákovi udělit napomenutí nebo důtku. Ředitel školy po projednání v pedagogické radě na návrh třídního učitele může udělit důtku.
• Pravidla pro udělování opatření pro posílení kázně:

Ø      Každé zjištěné porušení pravidel je třeba řešit domluvou, případně zápisem.

Ø      Třídní učitel projedná porušení pravidel za přítomnosti zákonného zástupce a žáka, zaznamená průběh a dohodnutá opatření.

Ø      Dle závažnosti se jednání zúčastní i ředitel školy.

Ø      Záznamy z projednávání se přikládají ke katalogovému listu žáka.

Ø      Pokud se žák po vyčerpání všech možností nadále dopouští přestupků, jeho chování se nezlepší, zahájí ředitel školy na návrh třídního učitele úkony vedoucí k odchodu žáka ze školy.

·         Napomenutí uděluje třídní učitel za méně závažný přestupek proti řádu školy, třídním pravidlům ihned, bez zbytečných odkladů.

·         Důtka třídního učitele se uděluje za opakované porušování školního řádu a pravidel třídy. O udělení důtky třídní učitel informuje zákonného zástupce žáka a ředitele školy. Důtku uděluje třídní učitel se zdůvodněním před kolektivem třídy.

·         Důtka ředitele školy se uděluje za jednorázové hrubé porušení školního řádu, pravidel třídy.

 

Celkové hodnocení žáka

 

·         Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěch horším než úspěšný – 2, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré – 1.

·         Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupně prospěch slabý – 5.

·         Žák neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm slabý – 5.

·         Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení, může do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka.

 

1.      Postup žáka do vyššího ročníku

 

·         Žák postupuje do vyššího ročníku, je-li na konci II. pololetí školního roku hodnocen prospěl, prospěl s vyznamenáním.

·         Do vyššího ročníku postoupí i žák, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

 

2.      Nehodnocení žáci

 

·         Žáka nelze hodnotit z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti ve škole přesahující 25%, kdy nevypracovává zadané úkoly a nedostavuje se k individuálním konzultacím.

·         Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

·         Nelze-li žáka hodnotit z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti ve škole přesahující 25 %, kdy nevypracovává zadané úkoly a nedostavuje se k individuálním konzultacím, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku.

 

3.      Informování rodičů

·         Rodiče jsou o prospěchu a chování žáka informováni prostřednictvím pravidelných záznamů v záznamnících nebo žákovských knížkách.

·         Rodiče jsou informováni o průběhu plnění IVP minimálně 2x ročně formou individuálních konzultací.

·         Rodiče jsou neprodleně informováni třídním učitelem o řešení problémů.

 

 

4.      Vysvědčení

 

·         Vysvědčení je vydáno na konci každého pololetí.

 

5.      Výstupní hodnocení

 

·         Výstupní hodnocení zpracuje třídní učitel žákům 5. ročníku, kteří podávají přihlášku ke studiu na střední škole.

·         Výstupní hodnocení je zpracováno a předáno žákovi v termínu vydání vysvědčení za I. pololetí školního roku.