Myslíte si, že jsou ve vesmíru žáby? To je přece blbost! Ale básničky o žábách ve vesmíru inspirované Nerudovými Písněmi kosmickými se dětem skvěle dařily.
A co vesmírné bubliny? Ty tam jsou! Nejen, že jsme se dozvěděli, jak vznikají, ale každý si svou vlastní vesmírnou bublinu vysnil a popsal. Jak se nám podařily namalovat, posuďte sami. Největší zábava však byla, když jsme vesmírné bubliny vytvořili z vlastnoručně vyrobeného bublifuku a rozfoukali je kolem sebe.
Martina Pazderková, třídní učitelka 5. A
Báseň o žábách ve vesmíru * * * Koukala žába na oblohu a zasnila se velice, že uvidí mlhovinu a nachytá hvězdice. Popovídá si s Merkurem a zabruslí si s Neptunem. Posvačí s Uranem, nedojedlým sucharem. Anežka * * * Byla jedna žába malá, moc ráda si povídala. Povídala si o míru, o žabách a o vesmíru. Chtěla prozkoumat planety a třeba i jiné světy. Snažila se naučit, jak do vesmíru doskočit. Dělala však malé skoky, ještě menší nežli skoky. Žába řekla: „No dobrá, já jsem přece žába moudrá. Poletím tam v raketě, budu nejslavnější žába na světě.“ Nakonec to žába vzdala, jen je lepší žít, než celý den naivně snít. Svety * * * Žába do vesmíru letí, bere s sebou dvanáct dětí. Než doletí na jejich planetu, hned si dají svoji bagetu. Žába je začala poučovat, jak se ve vesmíru dobře chovat. Kiki