Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. 6. 2019

Škola v přírodě

Pondělí

13. května jsem se vzbudil a nasnídal. V 9,45 jsem vyrazil na autobusové nádraží před hotelem Grand. Sraz byl v 10,00 a v 10,30 jsme vyrazili do Českého Krumlova. Cesta trvala přibližně čtyři hodiny. Cesta nebyla ani moc dlouhá, ale nazpět to bylo horší, ale to je na později. Jak jsme přijeli, vyšlapali jsme si mírný kopec s taškami, a potom ještě kopec dolů. Náš hotel se jmenoval Regina. Potom jsme si šli prohlédnout okolí. 

David

 

Úterý

Vstávat ráno pro nás nebylo jednoduché, protože si rádi pospíme, ale něco málo po 7 hodině ráno jsme museli vstát. Jako každý den, tak i v tento den byla snídaně v 7:30. Na snídani jsme měli švédské stoly, je to super, protože si každý může vybrat, na co má chuť.

Po snídani jsme si nachystali věci na výlet a cca v 8:20 nám jel autobus do Krumlova. Dorazili jsme tam cca v 8:45. Z autobusu jsme šli na zámek pěšky, nebylo to moc daleko. Projít se tímto městem znamená vidět pěkné uličky a zajímavé obchůdky. Jen se nám všem zdálo, že je tam celkem draho. Také jsme cestou viděli řeku Vltavu, je pěkná. Moc se nám zámek líbil, a dokonce jsme dostali za úkol ofotit si od paní učitelky Lucky, Andrey a Míši staré fotky zámku a měli jsme hledat, kde ty fotky byly vyfoceny. Úkol jsme plnili s nadšením, protože se nám to všem líbilo a prohlídka zámku byla úkolem zajímavější.

Na oběd jsme šli do restaurace jménem Svatá Trojice, kde jsme měli kuře s rýží. Docela dobře tam vařili, a proto tam bylo celkem dost lidí. Na hotel jsme dorazili opět autobusem asi tak v 16:00, poté jsme měli do večeře, která začínala v 18:30, klid pro sebe. Na večeři jsme měli těstoviny s masem a omáčkou. Po jídle nám daly paní učitelky volno.

 

Nikola

Nejlepší zážitek ze školy v přírodě byl hned druhý den. Když jsme se ráno probudili a pospíchali na snídani, aby jsme nezameškali snídani. V ten den byly zrovna párečky, a tak jsme se dobře nasnídali, a pak se šli nachystat na výlet do Českého Krumlova. Kolem desáté jsme nastoupili do autobusu a těšili jsme se na zámek. Když jsme tam dorazili, prošli jsme se po zámku a v půlce nám daly paní učitelky úkol, a ten kdo ho splnil, dostal žolíka na písemku. Potom přišla ta nejlepší hra. Měli jsme natočit video. Průvodce po Českém Krumlově. Ve videu jsme provedli v angličtině všechny diváky po Českém Krumlově. Měli jsme trošku problém, protože video muselo být minimálně 4 minuty. Naše záchrana byla, když někoho napadlo dát nepovedenou scénu, když Tomáš se syknutím otevřel pití vedle kamery. Potom jsme upalovali na sraz a Borek celé video sestříhal. Večer jsme se nad ním celá třída zasmáli.

Honza H.

Středa

Den začal vstáváním v 7:30 a snídaní, jako všechny ostatní dny. Do jídelny jsme měli přijít už nachystaní vyrazit na autobus, kterým jsme se měli dostat do továrny na papíry. Po snídani jsme si vzali věci a vyrazili na bus, který nám jel. Přijeli jsme k továrně, pak pouze kousek došli. V továrně jsme chvíli čekali, než dojdou průvodci a řeknou nám informace. Jak došli, tak jsme si měli obléct reflexní vesty a rozdělit se na dvě skupinky. Každá skupinka začínala s prohlídkou jinde, abychom se nemotali.

Řekli nám tam zajímavé informace - jako třeba, že papír je mokrý proces. Po prohlídce první budovy jsme se vyměnili a šli se podívat na tu druhou. Ve druhé budově jsme mohli vidět, jak se vyrábí krepák, karton a jiné věci. Po prohlédnutí druhé budovy jsme měli všichni přijít ke vchodu a odevzdat reflexní vesty. Měli jsme hodně času, tak nám paní učitelka dala rozchod do obchodu, který byl poblíž zastávky. Všichni jsme si něco koupili, stále jsme však měli čas a šli jsme čekat na zastávku.

 Jak jsme dojeli na hotel, měli jsme oběd a po něm odpolední klid. Po odpoledním klidu jsme měli bojovku do Lužné, při které jsme měli pořizovat fotky u daných věcí, luštit slova a hledat místo v mapách, kam máme dojít. Bojovka byla na čas, kdo vyhrál, dostal pizzu. Bojovka měla 6 stanovišť, u kterých jsme se měli zastavit a něco vyfotit. Pak jsme se měli vrátit zpět na hotel. Pokud jsme stihli bojovku dříve, než byla večeře, měli jsme do večeře volno.

Po večeři nastalo vyhlašování vítězů, které bylo těžké. Třetí místo se vybralo snadně, ale druhé a první bylo problém. Byly dvě skupiny, jedna měla nejlepší a nejrychlejší čas, ale neměla jednu fotku, ta druhá měla pomalejší čas, ale měla všechno. Skončilo to tak, že ta nejrychlejší skupina byla druhá a ta se všemi fotkami byla první. Nakonec dostala pizzu všechna tři místa za snahu. Po vyhlášení jsme se mohli dívat na hokej, kdo nechtěl, tak šel na pokoj.

Nikita

Můj nelepší zážitek ze školy v přírodě asi byl, když jsme podle GPS šli na určené místo. Byli jsme ve čtyřech týmech. Já byl s Nikitou, Nikolou, Eliškou, Terkou, Míšou a Kryštofem. Skoro jsme to vyhráli, ale nevyfotili jsme jednu fotku, protože u toho místa seděli osmáci, ale stejně jsme dostali ocenění, protože se nakonec řeklo, že všichni, co to dokončili, tak vyhráli. Skončili jsme první, ale bez té fotky. Potom jsme už jen slavili a užili si pizzu, kterou jsme za to dostali (to jsem vám nenapsal). Škola v přírodě byla celá skvělá, moc se mi líbila. A těším se na další.

Ondra

 

Čtvrtek

Ráno jsme se vzbudili, nasnídali se a šli do Českého Krumlova. Měli jsme v plánu jít do muzea mučení a muzea voskových figurín. Nejprve jsme šli do muzea mučení, bylo to celkem krátké, ale taky celkem zajímavé, ale nic co už bych neviděl. Až jsme vyšli z muzea mučení, šli jsme do muzea voskových figurín. V muzeu voskových figurín to bylo celkem krátké, ale bylo tam velmi mnoho zajímavých osobnostní, například Karel Gott, Andy Warhol, Charlie Chaplin, T. G. Masaryk a Michael Jackson. Pak jsme dostali asi dvouhodinový rozchod. Během rozchodu jsme si šli něco koupit, pak jsme šli do naší oblíbené kavárny. Když uplynula půlhodina, přišli za námi spolužáci a řekli, že pokud chceme tam, můžeme jít dříve do hotelu, ale musíme si pospíšit, tak jsme šli. Stihli jsme dojít k autobusu, cesta byla poněkud dlouhá, stejně jako cesta tam. Až jsme přišli, měli jsme volno na pokojích. Pak jsme šli hrát nějaké hry venku, nikomu se moc nechtělo, tak jsme hráli jen chvilku. Po večeři nám paní učitelky svolaly poradu a pověděly nám o stezce odvahy, kterou jsme měli ten večer mít. Potom, co se o tom někteří dozvěděli, začali se bát o svoji popularitu, že se na stezce odvahy ztrapní a všichni se jim vysmějí. Tak zhruba deset lidí nešlo, čekání ve frontě na stezku odvahy bylo velice napínavé a aspoň jeden při čekání zpanikařil a nešel. Když byla řada na mě, tlouklo mi srdce, ale šel jsem. Celou cestu jsem běžel. První pokus o vystrašení byl, že z popelnice na mě začal někdo svítit, a pak ještě přede mě hodili vodní balónek. Asi po dvou minutách běhu po cestě jsem viděl partičku lidí, jak kolem někoho stojí a říkají, že nedýchá. Hned mi došlo, že to jsou osmáci, ale mezitím, co jsem na ně koukal, někdo na mě vybafl ze stromu. To bylo poprvé a naposledy, co jsem se lekl. To byl konec stezky odvahy. Nebylo to tak strašidelné, jak všichni čekali.

Ondra

Ve čtvrtek jsme večer po hokejovém zápasu Česko-Lotyšsko kolem 22 hodiny měli stezku odvahy. Zlatka se bála, nebo měla bolavou nohu, a tak nešla. Přišli jsme k zadnímu východu penzionu, a tam nás Zlatka pouštěla po třech minutách. V pořadí nesměl jít osmák za osmákem, to stejné i sedmák za sedmákem, a platilo to i pro šesťáky.  Šel jsem čtvrtý. Díval jsem se všude kolem, abych se tolik nepolekal, či aby za mnou nikdo nevyběhl. Když jsem došel k popelnici, tak se otevřela a svítilo na mě světlo. Někdo vyběhl zpoza popelnice a hodil po mě vodní balónek.Tak jsem šel dál do kopce. Čekal jsem, že někdo zpoza keře vyběhne nebo vybafne. Došel jsem ke křižovatce, kde jsem si za sebou všiml pověšeného strašidla., kterého jsem si při cestě k cíli nevšiml. Po cestě byly svítící a zároveň smějící se dýně, a také svíčky, které ukazovaly kudy jít. Docházel jsem k cíli kolem jednotlivých stromů. Najednou jsem uslyšel šumot, čekal jsem, že na mě někdo vybafne. Vybafla, ale vůbec jsem nečekal z koruny tlustého stromu. Došel jsem ke konci, kde již čekali i ostatní. 

Martin

 

Pátek

V pátek 17.5. jsme se na našem pokoji vzbudily v osm hodin. Oblékly jsme se, umyly si obličej, učesaly vlasy a šly na snídani, která byla v půl deváté. Snídaně byla připravena formou "švédského stolu". Všichni jsme měli na výběr, například müsli s jogurtem, mlékem, pečivo, šunku, sýr, salámy, zeleninu a ovoce. Po snídani jsme si celá třída sbalili své věci, protože majitelé penzionu chystali ubytování pro nové hosty. V deset hodin jsme si donesli věci do jídelny a šli ven. Tam jsme hráli různé hry, pomocí síťky jsme lovili pulce v jezírku a procházeli se po velké zahradě, kde bylo příjemné posezení a krásný dřevěný most. V poledne jsme šli na oběd, kde jsme dostali guláš s pečivem. V 12,45 jsme si pobrali věci a šli na autobusovou zastávku, odtud jsme jeli do Českého Krumlova. Tam jsme čekali na Flixbus. Ten přijel s půlhodinovým zpožděním, vesele jsme nastoupili, a přes to, že se nám na škole v přírodě moc líbilo, už jsme se těšili domů. Cestou jsme si povídali se spolužáky a hráli hry. Projížděním přes některá města jsme nabrali ještě další zpoždění. Do Brna jsme přijeli v půl osmé a z cesty jsme byli úplně zničení. Chtěla bych poděkovat učitelkám za úžasný výlet a obdivuji je, že to s námi ve zdraví přežily. Byl to úžasný zážitek.

Terezie

 

Fotogalerie zde.

Video - průvodce Českým Krumlovem č. 1 - zde

Video - průvodce Českým Krumlovem č. 2 - zde

Video - průvodce Českým Krumlovem č. 3 - zde

Video - Papírny Větřní - zde