Přemýšlím, co se událo v listopadu. Proběhl tak rychle, že jsme ani nemrkli, ale naučili jsme se číst mnoho nových slov a do pěti už sčítáme i odčítáme.

Ačkoli nám na svatého Martina nenapadla sněhová peřina a bylo tak teplo, že se ani z komínů moc nekouřilo, přijel k nám Martin na běloušovi a přivezl s sebou košík výborných svatomartinských rohlíčků. Jenže ty si musel nejdříve každý zasloužit: ukázat, že se nebojí ve tmě, projít lampiónovou cestu a splnit svatomartinské úkoly.  Pak už všechny čekala sladká rohlíčková odměna. A protože se Martin rozdělil o svůj teplý plášť s chudým žebrákem, i my se dělili o rohlíčky s ostatními.

Přestože se po Martinovi dost ochladilo, zavítaly k nám do třídy včely. Ptáte se, jak je to možné? Inu, pan včelař z Kuřimi má takový šikovný „domácí“ úl, z kterého včelky neuletí a ještě se na ně můžete i dívat. Kromě živých včeliček, jsme viděli, jak vypadá úl uvnitř, slyšeli  mnoho zajímavostí ze života včel a vyrobili si z včelího vosku krásně voňavou svíčku.

Teď už se všichni těšíme na blížící se Vánoce, protože PROSINEC je za dveřmi!

Zapsala puč Renata