Jdi na obsah Jdi na menu
 


13. 9. 2016

Cestou necestou 24. září aneb s druháky na brněnské letiště...

Na podzim si vzduchem létá kde co. Motýlci se třepotají v zářijových paprscích sluníčka, včely míří k podzimním kvítkům a vosy zase ke kelímkům s limonádou. Na dalekou cestu do Afriky se shlukují vlaštovky. A jiný hlouček se zase v odbavovací hale brněnského letiště chystá k odletu na Kos. Ale kosové to nejsou. Ani pro lidi totiž není nic neobvyklého někam si zaletět. Mnohem neobvyklejší je ale dostat se do bedlivě střežených služebních prostor letiště. A právě to se druhákům poštěstilo díky panu Chrástkovi, strýci Michalky Brachtlové, který na brněnském letišti v Tuřanech pracuje jako řídící odbavovací plochy.

Naši výpravu prováděl provozní dispečer, který nám ochotně vysvětlil ledacos: k čemu je dobrý „sajzr“, jak se dostanou do letadla naše zavazadla, jakou uniformu obléká pilot, kdo je to kopilot, letuška a steward. Když je člověku osm, tak je také dobré, když se dozví, že čerti, policisté a těžkooděnci jsou vlastně jen převlečení lidé. Po překročení služebního vchodu jsme byli poučeni o bezpečnostních opatřeních, vzrušená debata plná otázek vypukla okolo kontrol, poplachů, rentgenů, blikání a zvonění. Byl nám umožněn přístup k tzv. stojánce, kde parkují letadla, a mnozí z nás se hbitě naučili rozlišit airbus od boeingu, a to nejen v klidu, ale i z dálky při letu. Dozvěděli jsme se také, že díky sokolníkovi a jeho sokolovi se na brněnském letišti žádnému ptáčkovi nic nestane.

Navštívili jsme i profesionální hasiče a seznámili se s jejich prací, technikou a výstrojí. A na závěr dva páni hasiči svištěli jen kvůli nám dolů po tyči. Práce všech, kteří zajištují pořádek a bezpečí při letu i při pohybu na zemi, si moc vážíme.


Fotografie zde.